Hafu a papalu

18. března 2012 v 15:01 | Malej Honza |  Zamyšlení
Můj strejda z Blatné, pokaždé když ho potkám, mě zdraví slovy: "Nazdar Abady". Prý jako malý, když jsme se chodili koupat do lomu jsem stále chtěl do vody a volal abady. Prý jsem dlouho nemluvil a rodiče začínali pochybovat zda jsem normální. Děkuji u mně bylo nynyná a kdyz běžela v televizi reklama pan vajíčko, vždy jsem říkal kalatů. A to je asi tak vše co mi kdo říkal a co si naši pamatují. Ze svého dětství mám málo památek. Video nebylo, fotek jen pár, takže základem je každoroční školní fotka mé třídy. Dnes je to jinak.
 


Maliny 94

17. června 2011 v 8:49 | Malej Honza |  Zamyšlení
Při svém druhém zaměstnání se setkávám s mnoha s lidmi. A někdy i něco dostanu. Někdy mi chtějí uvařit kafe, což odmítám, protože to bych toho moc neudělal, někdy mi chtějí dát panáka, což také odmítám, protože, jak by řekl můj tátá, jsem v tuto chvíli orgán a není dobré, aby ze mně táhla kontušovka, ale někdy nepohrdnu. Má úplně první výslužka byl pytlík naloupaných vlašských ořechů ze zahrádky a docela nedávno jsem přinesl balíček kafe.

Biobrambora

14. prosince 2010 v 9:33 | Malej Honza |  O všem možném
Dnes nastává den, kdy náš malý Honzík kromě mlíčka dostane i něco navíc. Je čas příkrmů. Dostal jsem za úkol koupit biobrambory, stačí prý pár, ale musí to být biobrambory, aby v tom nebyly školdlivé chemické látky. Přemýšlel jsem, kdy bych v okolí školy nějaké takové brambory koupil.

Všivák Ludva a teta Frída

21. května 2010 v 21:04 | Malej Honza |  Aktuality a postřehy
Prohlížím si památníček darovaný od babičky s dědou našemu Honzíkovi. Jsou v něm překrásné kresby od Marie Fischerové - Kvěchové. Památníček působí starobyle, jakoby z jiné doby. Hned jsem si na internetu našel pár informací o této ilustrátorce. A dozvěděl jsem se, že je k mámí i Slabikář našich prababiček. Ten musím mít.

Vyhrožují mi...

21. května 2010 v 20:45 | Malej Honza |  Aktuality a postřehy
Už dvakrát mi příšel výhružný mail, že jsem se již 3 měsíce nepřilogoval na svůj blog. Letí to letí. Před rokem jsem si předplácel svojí blogovou existenci, články nacpal na půl roku dopředu a teď už jsem půl roku pozadu. Lomikare, Lomikare, do roka a do dne... Do roka a do dne začnu třeba znovu psát, říkal jsem si před nedávnem. 

Další články


Kam dál